Tak jsem si zase jednou udělal výšlap na Bořeň . Počasí bylo fantastický a cesta dobře ubíhala. Na vrcholku mě však dopálila jedna věc.

Lavička , která je už několik let v naprosto otřesném stavu a taky torzo jakéhosi ukazatele, který už je tak dlouho v dezolátním stavu, že si ani zpětně nevybavuji co kam kdysi ukazoval.

Nechápu jednu věc. Bořeň je jednou z nejnavštěvovanějších destinací v Bílině a tak by měla také reprezentovat. To není někdo z lidí na technických službách nebo pod ho to spadá, zvednou svojí tlustou prdel a 1x za 5 let vzít batoh s vercajkem , dvě fošny přes rameno a dát to do kupy??

Nechápu!! Je to neskutečná ostuda.

Pro letošní dovolenou ve Vysokých Tatrách jsem si ještě těsně před odjezdem stačil ve slevě za 1190,-kč (původně cca 1700,-kč) na Megapixelu koupit tento skvělý dalekohled.

Když dorazil , docela mě překvapilo jak je malinkatý. Na fotografiích na webu je totiž většinou vyfocen samostatně, takže člověk nemá s čím tohoto mrňouse srovnávat. Ale zpět k dalekohledu.

Dalekohled poskytuje opravdu výborný obraz. Přiblížení je 10x.  Dalekohled má vícenásobné antireflexní vrstvy pro maximálně brilantní obraz. Nejkratší zaostřitelná vzdálenost je 3m. Má pogumovaný povrch pro komfortní ovládání. Člověku sice chvíli trvá než se naučí malé okuláry správně nasadit na oči, ale po chvíli trápení se mu dostane odměny v podobě krásného a jasného obrazu. Uprostřed dalekohledu je centrální ostřící kolečko, pravý okulár je pak vybaven korekcí pokud nosíte brýle.K dalekohledu dostanete i ochranné pouzdro s upínáním na opasek.

Dalekohled Nikon Sprint IV se ukázal jako skvělá volba a je ideální společník ať už na cestách nebo práci pro svůj brilantní obraz a kompaktní provedení.

Vysoké Tatry

Tak jsme se s přítelkyní úspěšně a bez úhony vrátili z Vysokých Tater, kam jsme letos odjeli na týdenní dovolenou. Ubytovaní jsme byli v Tatranské Štrbě v naprosto skvělém a zrekonstruovaném penzionu Kukučka (česky Kukačka). Ubytovaní je perfektní, výborně tu vaří, na pokoji je tv se všemi slovenskými a českými programy pro večerní relax. A nechýbí zde ani wifi přístup k internetu (zadarmo) takže notebooka určitě s sebou.

Vysoké Tatry jsme si prolezli podle našich představ a musím uznat, že chvílemi to je fakt docela hardcore. Hlavně vetšinou na koncích celodenních výletů už má člověk pocit, že se blíží konečná. Je to hold vysokohorská turistika. S hezkými vyšlapanými cestičkami pokrytými travičkou se rozlučte. Je to samej stoupák, cesta je tvořená kombinací ostrých a placatých šutráků.

Za odměnu je vám pak pohled na nádherná "panoramata". My měli štěstí, že každý den bylo azuro, což se jen tak někomu nepoštěstí.

Průzračnost vzduchu je v Tatrách opravdu fantastická. Vzal jsem si s sebou celý fotobatoh včetně Olympusí E-1. Kvůli velké náročnosti terénu jsem však výhradně používal Canon A650 IS s nasazeným konvertorem LA-DC58J pro možnost použití fotografických filtrů.

Závěrem bych chtěl říct, že jsme se to náramně užili, ale na druhou stranu museli zkonstatovat, že vysokohorská turistika není pro nás to pravé ořechové. Jedná se o opravdu náročnou záležitost a výsledný efekt v podobě hezkého rozhledu z vrcholu hory podle našeho názoru nevyváží náročnost šestihodinového stoupaní po velice náročné kamenité cestě, která vaší pozornost upoutá natolik, že se nestíhate ani kochat okolní přírodou.Takže příště zase hezky do nížiny.